Mata Ki Te Rangi

Jsem sochou Moai
na Pupku světa,
perletí oči mi svítí
a kolem mé slané slzy jen…

Jsem velký Moai,
ne tak jako dnes,
do slz oči pronikají,
a vidí i co nebude…

Jsem malý Moai,
v kontrastu mých slz,
Oči do nebes hledící
v čase a slzách ztracený…

Jsem obří Moai,
vidím dál než já,
co bylo, i bude kdysi,
od úsvitu do úsvitu…

Čeho?