Vločka

Jsem chladný dotek z nebe se snáším,
klidným pádem se k tobě blížím.
A tak mě nese vítr světem přes lesy,
ponese dál až najdu místo kde jsi.

Jsem sněhová vločka,
tiše padám,
letím vzduchem,
cestu hledám.
Letím přes dálky, přes města i klid,
s jedním přáním — být ti zas blíž.
Jsem křehký, prchavý, mám jediný cíl,
být ve tvé dlani, kde se rozpustím.

Letím přes ticho, přes světlo lamp i stíny,
každý můj pohyb píše příběh zimy.
Kdybych padal tisíckrát a vždy tě míjel,
pořád věřím, že přijde ta správná chvíle.

Dopadnu na tvoji dlaň a rozpustím se,
v kapku vody steču a najdu svoje konce.
A má cesta ve větru, všechen ten chlad,
jen abych se u tebe mohl ohřát.

Jsem sněhová vločka,
tiše padám,
letím vzduchem,
cestu hledám.
Letím přes dálky, přes města i klid,
s jedním přáním — být ti zas blíž.
Jsem křehký, prchavý, mám jediný cíl,
být ve tvé dlani, kde se rozpustím.

Jsem sněhová vločka,
tiše padám,
letím vzduchem,
cestu hledám.
Letím přes dálky, přes města i klid,
s jedním přáním — být ti zas blíž.
Jsem křehký, prchavý, mám jediný cíl,
být ve tvé dlani, kde se rozpustím.