2299 holky, tadyněcosmrdí!» autor: APV |
2299 holky, tadyněcosmrdí!
10.1.2026 6:50:56
kouřimtenkédoutníčky svanylkovoupříchutí afšude gdetotakledělám seroslévájejychvůně. kašdouchvýly vydimaslyšim souhlasnýpokyvováníhlavama apochvalnýslovapusama. někdyvyslechnu yňákejtenftipnejpříběch, kerejmusýbejt zároveňyprafdivej, cošjeumě jaktyušdobřevýš nutnápodmýnka.
včérasemfcukrárně ejentes kuřildoutníček, bumbalamerykáno smlýkemavaječnýmkoňakem, sedělzádama kvosmybapkám, kerýsem spočítalposdějy, akerýse aleneustále natněčymrosčilovaly. tujymvadilynovýžydle, žesejymšpatněsedí. hnetystůl kůlyváněčemu, cosemšpatněslyšel.
potojym zasesňákýho jynýhodůvodu — ykafenechutnalo, apohárkynasmrslynu bylytaky ňákýdifný. prostěneustále jymněcovadilo, abylynespokojenýtak, žebyseklydnědalosepsat apotomyříc, žebylycelkemnasraný.
apak — fjednuchvýlyfoukvýtr jejychsměrem ajednařekla, jakobyvystřelila sděla:
"tyholky, tadyněcosmrdí!"
stůlsezakymácel. bapkyvyskočily skorodostropu (gdybytam ňákejbyl), jednaspadla zežidle, druhásynatáhla rukávypřeshlavu jakobrnění, třetízačala mávatrukama jakomávátkem fprůvodech. šestázakřičela: „tonesmímedopustit!“ afdalšísekundě uhodilalžičkou dosklenky, keráspadla, rozprsklase amléčnejkoktejl zalylstůl.
jáseděl asmíchsemy tlačildovoblyčeje. drželsemse, protožesytuace bylanaprostoapsurdní adokonalá. kouřdoutníčku sestočil dospyrály, bumbalse arozpouštělnajazyku abapkysesnažily zachovatdůstojnost - marně.
nakonecjedna spanikařilatak, žezačalazpývathymnu, druháse schovalazastůl, třetíhledalavýstup jakonamysynasa. jájensledoval, jaksemlýkomíchá svaječňákem adoutníčkovymkouřem avědělsem:
tohlesou přesnětychvýle, kerýměbavěj abavyt fšdyckybudou.
10.1.2026 6:50:56
kouřimtenkédoutníčky svanylkovoupříchutí afšude gdetotakledělám seroslévájejychvůně. kašdouchvýly vydimaslyšim souhlasnýpokyvováníhlavama apochvalnýslovapusama. někdyvyslechnu yňákejtenftipnejpříběch, kerejmusýbejt zároveňyprafdivej, cošjeumě jaktyušdobřevýš nutnápodmýnka.
včérasemfcukrárně ejentes kuřildoutníček, bumbalamerykáno smlýkemavaječnýmkoňakem, sedělzádama kvosmybapkám, kerýsem spočítalposdějy, akerýse aleneustále natněčymrosčilovaly. tujymvadilynovýžydle, žesejymšpatněsedí. hnetystůl kůlyváněčemu, cosemšpatněslyšel.
potojym zasesňákýho jynýhodůvodu — ykafenechutnalo, apohárkynasmrslynu bylytaky ňákýdifný. prostěneustále jymněcovadilo, abylynespokojenýtak, žebyseklydnědalosepsat apotomyříc, žebylycelkemnasraný.
apak — fjednuchvýlyfoukvýtr jejychsměrem ajednařekla, jakobyvystřelila sděla:
"tyholky, tadyněcosmrdí!"
stůlsezakymácel. bapkyvyskočily skorodostropu (gdybytam ňákejbyl), jednaspadla zežidle, druhásynatáhla rukávypřeshlavu jakobrnění, třetízačala mávatrukama jakomávátkem fprůvodech. šestázakřičela: „tonesmímedopustit!“ afdalšísekundě uhodilalžičkou dosklenky, keráspadla, rozprsklase amléčnejkoktejl zalylstůl.
jáseděl asmíchsemy tlačildovoblyčeje. drželsemse, protožesytuace bylanaprostoapsurdní adokonalá. kouřdoutníčku sestočil dospyrály, bumbalse arozpouštělnajazyku abapkysesnažily zachovatdůstojnost - marně.
nakonecjedna spanikařilatak, žezačalazpývathymnu, druháse schovalazastůl, třetíhledalavýstup jakonamysynasa. jájensledoval, jaksemlýkomíchá svaječňákem adoutníčkovymkouřem avědělsem:
tohlesou přesnětychvýle, kerýměbavěj abavyt fšdyckybudou.
Tipů: 0
» 05.04.26
» komentářů: 0
» čteno: 8(0)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: 2298 život začíná ve...