Josífkům

Josífkům

Letí přání Josífkům
na zemi i do nebe,
na zemi jim popřeji,
co však pošlu do nebe?

Do nebe jen vzpomínku
na bezvadnou rodinku,
na Josífky, na oba,
určitě jsou tam oba...

Letí také mamince
od manžela k rodince,
umřela na Pepíka
rána tehdy veliká...

Milovala jsem ji moc
chodila mi na pomoc.
Nemoc krutá nám ji vzala
pravnoučat se nedočkala...

Někdo slaví, někdo pláče,
jako pták, když ztratí ptáče,
my slavíme dneska spolu,
i když né, tady, u stolu...

Zvedám, čiší vzhůru k nebi
je mi jedno, kdo na mně hledí,
je nás víc, i manžel, dcera
láska naše, nevymřela...