Vikingové se doma v zimě asi nudili - ale později i v létě, a to hlavně ti, kteří nezdědili hospodářství, nebo je nebavil rybolov.
(ukázka z mé sbírky žákovských a studentských výroků, které jsem různě intenzívně v písemné podobě sbíral zejména v letech 1979 až 2023)
» autor: Zeanddrich E. |
Vikingové se doma v zimě asi nudili - ale později i v létě, a to hlavně ti, kteří nezdědili hospodářství, nebo je nebavil rybolov.
Vikingové se rozhodli podívat se na jih asi hlavně kvůli své přelidněnosti, anebo že se nudili. Oficiálně to začalo to tím, že 8.června roku 793 vydrancovali klášter v anglickém Lindisfarne, ale neoficiálně již řadu let předtím - jak to běžně bývá v historii.
Cíle vikingských nájezdů byly zpočátku asi dost náhodné, a jejich obětí se v dosahu pobřeží nebo i širších řek mohl stát každý, kdo zrovna vstal špatnou nohou z postele.
Vikingové si na severu Evropy vedli tak úspěšně, že se tam rozmnožili natolik, že, že se rozhodli zkusit štěstí kousek dál na jih, ale i na západ a do Ruska.
Vikingská relativně svobodymilovná společnost se projevovala např. v mnoha pokrokových právech jejich žen, nebo v tom, že vyjet loupit na jih do Evropy mohl každý, kdo si dovedl našetřit na svou loď a přemluvit partu sousedů k účasti za podíl na kořisti .
Vikingové byli důkazem toho, že tvrdé podmínky k životu poskytnou lidem, kteří je zvládnou, velikou fyzickou konkurenční výhodu.
Vikingové se kvůli nepředvídatelnosti stali při pobřežích Evropy pro mnoho lidí důkazem toho, že nelze během dne chválit večera, anebo dnešek před zítřkem.
Překvapivé nájezdy i jednotlivých lodí se ukázaly být ekonomicky výhodné, a tak se vyvinuly až do dánské armády o počtu asi tři sta lodí, která roku 865 napadla východ Anglie.
Vikingové přispěli k tomu, že obyvatelstvo při pobřežích častěji obracelo svoje zraky na moře za pomoci i důmyslného systému hlídek, hlásek na kopcích a dalších vynálezů.
Vikingové byli prý důkazem síly živlů, přicházejících ze severu (…). V začátcích nájezdů měli velikou fyzickou převahu, kterou ale začali rychle - během pár set let - ztrácet s tím, jak se genově naředili v důsledku krádeží žen a dívek po Evropě.
Co vůči Vikingům nezvládli Evropané vojensky, to zvládli postupně geneticky a později i křesťanstvím a kulturou.
Vikingové vládli v počátcích svých nájezdů takovou fyzickou převahou, že muži z napadané Evropy museli spolknout svou hrdost (ohledně boje muž proti muži), a oprášit raději antický vynález těsně semknuté řady s výrazně trčícími kopími směrem dopředu.
Někteří Vikingové měli prý takovou sílu, že bojovali beze štítu jen se sekyrou tím způsobem, že jednou ranou seshora rozpůlili Evropanovi štít, a druhou ranou i Evropana, pokud nestačil v rámci svých možností mrštně uhnout.
Přízrak hrozby nenadálého vikingského nájezdu byl zaznamenán nevybíravými slovy v mnoha evropských písemnostech zejména v 8. až 11. století. Vedlo to také k tomu, že si města, kláštery i hrady při pobřeží začaly zamykat průchody v hradbách i přes den.
Vikingové se rychle ve velké části Evropy stali symbolem zla. Záznamy z kronik mnoha západoevropských kronikářů o jejich nájezdech nelze citovat před desátou hodinou večer.
Vikingové se v Rusku postarali o jméno země podle vládce Rulika. Mimo jiné se ale objevili i ve středomoří , v Iránu, v Africe a v Byzanci.
Vikingové, kromě své vojenské převahy, využívali při svých nájezdech i to, že dovedli překvapit evropskou domobranu na rozsáhlém území ve dne i v noci v nedbalkách.
Vikingové se postupně učili jemnějším evropským způsobům, ale to jim nešlo moc rychle, protože to dělali spíše pouze ne z nutnosti.
Praktickou výhodou toho, že jednotlivá vikingská společenství postupně přijímala křesťanství, bylo to, že už potom oficiálně neodváděla lidi do otroctví.
((...)).
Vikingové měli sice vládce a šlechtu, ale hlavně systém jednotlivých hospodářství s otroky, která měla svobodné majitele, a proto záležitosti, týkající se většího celku, se domlouvaly spíše domluvou.
Svoje rady Vikingové přenesli nenápadně i do Anglie a na Island, kde se to později nazvalo parlament.
Vikingové se kromě Islandu a dalších ostrovů na severu na čas uchytli i na jihu Grónska a v Kanadě, ale bylo jim tam asi smutno.
Vikingové po několika stoletích nájezdů zjistili, že jako dlouhodobější zdroj zisku pro sebe a jejich rodinu je výhodnější neloupit, ale cizímu obyvatelstvu raději vládnout a vypisovat daně.
Mocensky se uchytili např. v Normandii, spoluzaložili stát Kyjevskou Rus, dobyli Anglii, podívali se i do Kaspického moře, do Afriky a na blízkých východ k Arabům (...). Jejich genovou výbavu dnes nacházíme i tam, kde bychom ji zrovna nečekali.
Roku 865 napadli východ Anglie Vikingové převážně z Dánska, a po částečně neúspěšných bojích (zejména s Alfrédem Velikým na západě Anglie si neporadili) se tam usídlili. Dánové ale ztratili Anglii roku 1066, kdy ji dobyli Normané, což byla jiná jejich odnož, usídlená už asi sto padesát let ve Francii.
Dva kněžnou Drahomírou najatí Vikingové se svými lidmi (šlechtici Tunna a Gommon) nám roku 921 zabili svatou Ludmilu, a i podle toho je vidět, co byli zač..
Vikingové se tak rozlezli kolem celého pobřeží Evropy, že později mnohdy bojovali s někým i proti sobě. Například Vikingové ze Švédska spoluzaložili Kyjevskou Rus, a sloužili v byzantském vojsku. se kterým bojovali v jedenáctém století v Itálii i proti svým Normanům.
Vikingové obohatili Evropu alespoň tím, že přinesli získanou odolnost lidí ze severu až do genetické hloubi mnoha dalších národů.
Mezi nejzákladnější vlastnosti Vikingů patřilo, že se zjevovali jako pára nad hrncem. Tím pádem mnohdy velmi rychle dobyli i to, co bylo jinak téměř nedobytné.
:::::::::::::::::::::::::::::::::
(ukázka z mé sbírky žákovských a studentských výroků, které jsem různě intenzívně sbíral zejména v letech 1979 až 2023)
::::::::::::::::::
Má ilustrace k tomuto výběru je, napřiklad, zde:
https://medium.seznam.cz/clanek/zeanddr-vikingove-se-v-zime-doma
-asi-nudili-pozdeji-ale-i-v-lete-zakovske-vyroky-252302
Vikingové se rozhodli podívat se na jih asi hlavně kvůli své přelidněnosti, anebo že se nudili. Oficiálně to začalo to tím, že 8.června roku 793 vydrancovali klášter v anglickém Lindisfarne, ale neoficiálně již řadu let předtím - jak to běžně bývá v historii.
Cíle vikingských nájezdů byly zpočátku asi dost náhodné, a jejich obětí se v dosahu pobřeží nebo i širších řek mohl stát každý, kdo zrovna vstal špatnou nohou z postele.
Vikingové si na severu Evropy vedli tak úspěšně, že se tam rozmnožili natolik, že, že se rozhodli zkusit štěstí kousek dál na jih, ale i na západ a do Ruska.
Vikingská relativně svobodymilovná společnost se projevovala např. v mnoha pokrokových právech jejich žen, nebo v tom, že vyjet loupit na jih do Evropy mohl každý, kdo si dovedl našetřit na svou loď a přemluvit partu sousedů k účasti za podíl na kořisti .
Vikingové byli důkazem toho, že tvrdé podmínky k životu poskytnou lidem, kteří je zvládnou, velikou fyzickou konkurenční výhodu.
Vikingové se kvůli nepředvídatelnosti stali při pobřežích Evropy pro mnoho lidí důkazem toho, že nelze během dne chválit večera, anebo dnešek před zítřkem.
Překvapivé nájezdy i jednotlivých lodí se ukázaly být ekonomicky výhodné, a tak se vyvinuly až do dánské armády o počtu asi tři sta lodí, která roku 865 napadla východ Anglie.
Vikingové přispěli k tomu, že obyvatelstvo při pobřežích častěji obracelo svoje zraky na moře za pomoci i důmyslného systému hlídek, hlásek na kopcích a dalších vynálezů.
Vikingové byli prý důkazem síly živlů, přicházejících ze severu (…). V začátcích nájezdů měli velikou fyzickou převahu, kterou ale začali rychle - během pár set let - ztrácet s tím, jak se genově naředili v důsledku krádeží žen a dívek po Evropě.
Co vůči Vikingům nezvládli Evropané vojensky, to zvládli postupně geneticky a později i křesťanstvím a kulturou.
Vikingové vládli v počátcích svých nájezdů takovou fyzickou převahou, že muži z napadané Evropy museli spolknout svou hrdost (ohledně boje muž proti muži), a oprášit raději antický vynález těsně semknuté řady s výrazně trčícími kopími směrem dopředu.
Někteří Vikingové měli prý takovou sílu, že bojovali beze štítu jen se sekyrou tím způsobem, že jednou ranou seshora rozpůlili Evropanovi štít, a druhou ranou i Evropana, pokud nestačil v rámci svých možností mrštně uhnout.
Přízrak hrozby nenadálého vikingského nájezdu byl zaznamenán nevybíravými slovy v mnoha evropských písemnostech zejména v 8. až 11. století. Vedlo to také k tomu, že si města, kláštery i hrady při pobřeží začaly zamykat průchody v hradbách i přes den.
Vikingové se rychle ve velké části Evropy stali symbolem zla. Záznamy z kronik mnoha západoevropských kronikářů o jejich nájezdech nelze citovat před desátou hodinou večer.
Vikingové se v Rusku postarali o jméno země podle vládce Rulika. Mimo jiné se ale objevili i ve středomoří , v Iránu, v Africe a v Byzanci.
Vikingové, kromě své vojenské převahy, využívali při svých nájezdech i to, že dovedli překvapit evropskou domobranu na rozsáhlém území ve dne i v noci v nedbalkách.
Vikingové se postupně učili jemnějším evropským způsobům, ale to jim nešlo moc rychle, protože to dělali spíše pouze ne z nutnosti.
Praktickou výhodou toho, že jednotlivá vikingská společenství postupně přijímala křesťanství, bylo to, že už potom oficiálně neodváděla lidi do otroctví.
((...)).
Vikingové měli sice vládce a šlechtu, ale hlavně systém jednotlivých hospodářství s otroky, která měla svobodné majitele, a proto záležitosti, týkající se většího celku, se domlouvaly spíše domluvou.
Svoje rady Vikingové přenesli nenápadně i do Anglie a na Island, kde se to později nazvalo parlament.
Vikingové se kromě Islandu a dalších ostrovů na severu na čas uchytli i na jihu Grónska a v Kanadě, ale bylo jim tam asi smutno.
Vikingové po několika stoletích nájezdů zjistili, že jako dlouhodobější zdroj zisku pro sebe a jejich rodinu je výhodnější neloupit, ale cizímu obyvatelstvu raději vládnout a vypisovat daně.
Mocensky se uchytili např. v Normandii, spoluzaložili stát Kyjevskou Rus, dobyli Anglii, podívali se i do Kaspického moře, do Afriky a na blízkých východ k Arabům (...). Jejich genovou výbavu dnes nacházíme i tam, kde bychom ji zrovna nečekali.
Roku 865 napadli východ Anglie Vikingové převážně z Dánska, a po částečně neúspěšných bojích (zejména s Alfrédem Velikým na západě Anglie si neporadili) se tam usídlili. Dánové ale ztratili Anglii roku 1066, kdy ji dobyli Normané, což byla jiná jejich odnož, usídlená už asi sto padesát let ve Francii.
Dva kněžnou Drahomírou najatí Vikingové se svými lidmi (šlechtici Tunna a Gommon) nám roku 921 zabili svatou Ludmilu, a i podle toho je vidět, co byli zač..
Vikingové se tak rozlezli kolem celého pobřeží Evropy, že později mnohdy bojovali s někým i proti sobě. Například Vikingové ze Švédska spoluzaložili Kyjevskou Rus, a sloužili v byzantském vojsku. se kterým bojovali v jedenáctém století v Itálii i proti svým Normanům.
Vikingové obohatili Evropu alespoň tím, že přinesli získanou odolnost lidí ze severu až do genetické hloubi mnoha dalších národů.
Mezi nejzákladnější vlastnosti Vikingů patřilo, že se zjevovali jako pára nad hrncem. Tím pádem mnohdy velmi rychle dobyli i to, co bylo jinak téměř nedobytné.
:::::::::::::::::::::::::::::::::
(ukázka z mé sbírky žákovských a studentských výroků, které jsem různě intenzívně sbíral zejména v letech 1979 až 2023)
::::::::::::::::::
Má ilustrace k tomuto výběru je, napřiklad, zde:
https://medium.seznam.cz/clanek/zeanddr-vikingove-se-v-zime-doma
-asi-nudili-pozdeji-ale-i-v-lete-zakovske-vyroky-252302
Tipů: 0
» 15.03.26
» komentářů: 0
» čteno: 4(0)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Modrá poezie života