Co mi dnes namaluješ?

Dívám se na obraz
a oči, co hledají stehna.
U Tebe jsem vždy šťastná.


Sedím a barvy
mapují vášeň.


Rudnu a čekám,
až štětec dokončí
hvězdu
a já slzu setřu.


Miluju
formu,


co rozklepe

břišní stěnu

a napíše

lásku v romantickou ódu.


Namáčím prst
a po těle
tvořím duhu.

Zastavíme u přístavu.
To byla předehra.
Známe cestu
k nám domů.

Není to fantazie,
ale náš ráj.

Barvy šplhají po těle,
v kráse
se dvoří dva andělé.
My.
Právě my to jsme.
Krása, co nepomine.

Když muž se ženy napije.
Je nedočkavý,
že její voda
má pramen,
co v dialogu vibruje.


Zůstaň.
Noc dlouhá je.