Vítězné násilí

Nachomýtnul jsem se k demonstracím,
kde čerta ďáblem vyhání.
Byla plná těch, co nárok mají,
na všechno, nejlíp bez ptaní.

První rockerstar tam smíchem vláčí,
hlavou dolů ji obrací.
Nic neříká jim se usebrání,
klaní se pouze ovacím.

R1: I bez šňůr vítězných sérií,
bez šňůr vítězných sérií.
Ruku nepřikládáš,
vždyť to, co máš,
postačí, postačí ti mít.

Včera mi střelit chtěl jeden blázen,
krabku s poslední nadějí.
Na to mu říkám: „Dej mi s tím svátek,
naděje zmírá poslední.“

Poslal mi přítel, ten z Pásma Gazy,
balík zavěšen v láhvoví.
V něm kromě krve skrze obvazy,
stíny Olofů palmových.

R2: I bez sil mírových násilí,
bez sil mírových násilí.
Olej nepřiléváš,
vždyť to, co máš,
postačí, postačí ti mít.

Přišel jsem domů a tam prázdno,
samota s tísní tvoří tým.
Sbalil jsem si a vydal se na stop,
změnit dimenzi zamířím.

R1: I bez šňůr vítězných sérií..

Cestou vybílím nejeden dragstor,
pilulky maj´ tam se štěstím.
A potom je všechny zajdu spláchnout,
kdy jindy se to poštěstí?

R2: I bez sil mírových násilí…