Derniéra

» autor: JiSo
Myslím, že ti nechybím,
neptej se, jak jsem na tom byl já.
V noci padlo mnoho vín,
výstřelů a dobře mířených rad.

Do krajiny srdeční,
přibyl dnes další hluboký šrám.
Hlásím četná zranění,
za hluku vřavy němých barikád.

R: Svit umělých loučí,
roztáči krupiér.
Tak se se světem loučí,
poslední z derniér.

Jsem ten kdo se nevidí,
sám na visuté hrazdě stát.
Kdo je vítěz pochybný,
a kdo po bitvě být chce generál?

Ranní rozbřesk vykreslí,
pohled na krví zbrocený kraj.
Hlásím četná zranění,
na oddělení úrazů i ztrát.

R: Svit umělých loučí...

MR: Jak slunce vystoupám, až nad obzor tam,
kde mě nikdo nepozná, kde jsem nečekán.
Sekyru válečnou zakopat a skrýt,
čas nejde odestát, vždyť to není hřích.

R: Svit umělých loučí...
Tipů: 2
» 27.02.26
» komentářů: 0
» čteno: 6(1)
» posláno: 0


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku