Bratranci

Bratranci

Pepíku můj milovaný
srdce moje krvácí.
Mohl si být tady s námi,
né tam někde v oblacích...

Mohli jsme zde odpočívat
a poslouchat muziku,
V dešti, v slunci si užívat,
rušíš nám svou etiku...

Mohl sis zde vychovávat
vnučky své a vnuky též
svoje geny jim předávat,
jak to dělali předci též...

Bohužel, vím že osud trestá,
ale nevím, proč a zač,
ty sis to však nezasloužils,
byl jsi jenom malý hráč...

Anděla teď v nebi vidím,
jsi to ty a tvoje tvář,
díky, že nás shora strážíš
jsi v mém srdci, však mě znáš...