Ale» autor: Tobias123 |
Často dělala ostudu
mému jménu
na veřejnosti
Nikdy neuměla pít
Kouřila
mé cigarety
a zapomněla
jak táhne se dámou
Neměl jsem rád
její matku
i přesto, že byla
jejím přesným opakem
Neměl jsem rád
jejího otce
a jeho infantilní žlázy,
co z nich vzešla
Neměl jsem rád
tvar její lebky,
palce u nohou
a vůni, když se vzbudila
Neměl jsem rád
její křivý úsměv
a pohled komára,
co saje mízu z borovic
Ale ji,
ji měl jsem rád
mému jménu
na veřejnosti
Nikdy neuměla pít
Kouřila
mé cigarety
a zapomněla
jak táhne se dámou
Neměl jsem rád
její matku
i přesto, že byla
jejím přesným opakem
Neměl jsem rád
jejího otce
a jeho infantilní žlázy,
co z nich vzešla
Neměl jsem rád
tvar její lebky,
palce u nohou
a vůni, když se vzbudila
Neměl jsem rád
její křivý úsměv
a pohled komára,
co saje mízu z borovic
Ale ji,
ji měl jsem rád
Tipů: 8
» 19.02.26
» komentářů: 1
» čteno: 73(5)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.02.2026 - 10:09

Ale ji, ji měl jsem rád...básnička k zamyšlení, nejen nad slůvkem ale...líbí se mi ta básnička
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Poštovní | Následující: Pohledy z dálek


