Stolek pro jednoho (dva)

U stolku pro dva sedím sám,
tam zdánlivou samomluvou trpívám.
Jak na čaj pro dva prostírá,
je radost vidět číšníka.

I s tebou něco nebude v pořádku,
proto, že se se mnou bavíš.
Ručičky dějin točí se pozpátku,
zase zní "Hoří už Paříž?"

A tiskem někdo pozpátku listuje,
začal od sportovních stránek.
Na míru kovář ukuje okuje,
pro horší z obou mých stránek.

U stolku pro dva sedím sám,
čaje, že stačil by na rezervoár.
Já k tobě navždy přikován,
ty "sbohem a au revoir".