Zemětřesení v zapomnění

"Je to jako zemětřesení, jako by se země pode mnou hýbala...
Temné znamení, jako sníh na rudých rtech, který se rozpouští...
Tajemná hra s ohněm, kterou jsem rozehrála, bez ohledu jak moc může být nebezpečná...

Dívám se na noční oblohu, prosím měsíc a hvězdy, abych pravdu uzřela...
Led, mráz, sníh a ani to mé hříšné srdce neochrání...
Krása je v tom nevědomém mučení a v tom jak je má povaha nestála a proměnlivá...

Kdysi by mi to připadalo osudové, nyní si připadám pošetilé, že jsem znovu naději pocítila...
Nechci být naivní a ani znovu zažít zklamání, přeji si jen totální dekadenci...
Má náruč čarodějná, na svého pána démonů čeká... Co na to říct, jsem romantická sukuba, citová prostitutka a naivní knihomolka..."