... Nový den a dávný sen...

"Přes ten všechen sníh, mráz a led v tento nový den,
přeji si vidět na obloze jen měsíc a hvězdy,
protože je to jako vzdálený dávný sen.

Přemýšlím, o čem asi sní, ten, který je mi nejblíže, přesto je mi vzdálen.
Připadám si zase na chvíli naivní, i když vím, že smrt je na konci každé cesty.
Přesto si přeji vyrazit na výpravu za krvácejícím srdcem tajemného rytíře, než jen sedět a čekat na ponurý konec, kdy si každý připadá ztracen.

Setkáme se v noční můře nebo v podsvětí, kde nikdy nekončí noční den?
Překročila bych všechny oceány krve, jen abych zjistila, zda se rytíř se mnou podívá na hvězdy jako v nějaké krvavé romanci, protože nejhorší je, když sukuba získá novou naději, která zažehne její hříšné touhy.
Je to asi příliš morbidní, když se rádoby romantická představa rychle změní v dekadentní v tento nový den."