Tichu

V závějích ať ztrácejí se jiní
napsal si na vteřiny
a popoběhl o kus
dál

snad aby miloval

a nebo
aby zchladil čelo

kde je vůně
je i tělo

bledé

jak ho měsíc stvořil
tak se viděl

tak to prožil

unavený z přelévání
nezralých vín vlastních hříchů
sápajíc se po naději

chvíli k pláči
chvíli k smíchu


v bezbolestné básni tichu
kterou vichr

svál