Vánoční

Chtěla bych jít ve středu do lesa.

Posadila bych se na okraj remízku,
a zapálila bych si cigárko.

Bylo mi smutno, a v tom smutnu by mi bylo dobře.

Vzpomínala bych na všechny, které jsem milovala a byla bych ráda, že odešli a uvolnili místo těm, které miluju teď.
Vzpomínala bych na všechno, co jsem mohla dělat a teď nemůžu, protože dělám něco mnohem lepšího.

Byla bych zvíře v zimě. Byla bych zamrzlá půda. Půda přece potřebuje pořádně promrznout před jarem.
Byla bych nic. Potichu. Malé nic.

Z ničeho může být všechno. Ze všeho nemůže být nic.

Zapálila bych si cigárko. V tom cigárku by byl vesmír. Ve vesmíru by byl Bůh. V tom Bohu by bylo prázdno a v tom prázdnu svoboda, láska a mír.

Jenže ve středu jsou vánoce. Dárečky, řetězy, koledy, lidi, prskavky a kapr. Na les není čas.