Sny

Ještě jako děti měl každej svůj sen,
parta na rohu, smích až do rána ven,
všichni chtěli vzlítnout, svět byl malej,
nikdo neřešil, co přijde, co bude dál.

Někomu se daří, jiný nevydá se k cíli,
někdo má štěstí, jiný ztratil svou víru,
ztracený šance, nic není nikdy jen tak,
někdo má křídla, jiný spadne na znak.

Touha po světě, co dávno zmizel,
čtvrť plná stínů, co nikdo neslyšel.
Křehký životy, rozbitý sny,
a přesto v nás zůstává kus nadějný.

Ztracený šance, nic není zadarmo,
všechno, co bývalo, mizí tak snadno.
Máme křehký životy a rozbitý sny,
a v srdci pořád hoří naše plameny.

Kámoška měla jiskru, fakt mohla zářit dál,
ale zmizela z města, stála opodál,
kámoš se zasekl, vůz mu sjel z kolejí,
moji rodiče taky jen nadávají.

Já to vzdal moc brzo, a teď mě to pálí,
teď to doháním, ať nezahálím,
každý v sobě nosí ten starý hlas,
vím jistě, má to smysl, neodešel čas.

Touha po světě, co dávno zmizel,
čtvrť plná stínů, co nikdo neslyšel.
Křehký životy, rozbitý sny,
a přesto v nás zůstává kus nadějný.

Ztracený šance, nic není zadarmo,
všechno, co bývalo, mizí tak snadno.
Máme křehký životy a rozbitý sny,
a v srdci pořád hoří naše plameny.