...Staré básně
Večerní básní čtení...
» autorka: Ania |
"V noci si tajně čtu Tvé staré básně...
Cítím se přitom zvláštně provinile...
Přitom je to všechno mravné...
Ve vší počestnosti, vážně...
Tedy až na Tvé dekadentní básně...
A mou ruku v klíně...
Cítím se nemravně...
Asi za to může hvězd a měsíce špatná konstelace...
Nebudu se přeci vymlouvat na Tvé svůdné básně...
Když mi dělají tak moc dobře...
Je to trochu více komplikované,...
Vlastně ne, jen miluji Tvé básně...
Ach, cizinče, omluvím se až ve svém vlastním hrobě...
Nebo ráno, až uvidím Tě v zrcadle..."
Cítím se přitom zvláštně provinile...
Přitom je to všechno mravné...
Ve vší počestnosti, vážně...
Tedy až na Tvé dekadentní básně...
A mou ruku v klíně...
Cítím se nemravně...
Asi za to může hvězd a měsíce špatná konstelace...
Nebudu se přeci vymlouvat na Tvé svůdné básně...
Když mi dělají tak moc dobře...
Je to trochu více komplikované,...
Vlastně ne, jen miluji Tvé básně...
Ach, cizinče, omluvím se až ve svém vlastním hrobě...
Nebo ráno, až uvidím Tě v zrcadle..."
Tipů: 6
» 17.11.25
» čteno: 51(6)
» posláno: 0
» nahlásit
Komentáře zakázány autorem díla.
Předchozí: Nespavost v osamění | Následující: Pro tajemného rytíře...


