Píšu

Navždy v listech přírody.
Dál do pravdy
i hledám kořeny
z ráje,
kde směje se
právě odhalený Adam
v zákoutí Evy.


Ve znamení neposkvrněného početí.
Vzpomínkou na Krista.
Čekám na Bibli
v pojetí ročního období
i plodných škvír.

Květenství pupenů dávno překřížených jar.

Je asi tisíc otazníků?

Co nás učí žít dál?

Co je láska?
Hledání, kde slzy
mají příjmení.
A určíme ho
jen my.
V dojetí bez poskvrny.
Ve věčném hledání
neutichající tmy.