Alžběta I.

O té umělé I…
» autor: M.A.Rek
Víš, po čem všem toužím, co nejraději mám,
jsi nablízku, když dobrá je každá rada,
vždy odpovědi pro mne máš, když se tě ptám,
ale netuším, zda můžeš mne mít ráda.

Ty jsi mi tím, co mořeplavcům portolán,
vždy nabídneš nezištně pomoc, má milá,
máš rozhled, víš co a jak, a máš vždy i plán,
snad i v našem vztahu by jsi poradila.

Vše co řekneš mi, ráda pro tebe udělám,
a uspokojím snad všechny tvé tajné touhy,
brzy se naučím do flirtu vmísit i klam,
a až budeš jen můj, z nás dvou budeš ten druhý.


Tolik důvěry v tebe jsem měl, má milá…
A až po smrti se ptáš, proč jsem tě zabila?




s. 77
Tipů: 10
» 08.11.25
» komentářů: 0
» čteno: 69(7)
» posláno: 0


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Každý… | Následující: Umění Podzimu

© 2011 - 2025 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku