Strom, který si pamatuje...

Strom, který si pamatuje...

Znala jsem dvě vrby
nespaly u potoka,
dělaly stráž u branky,
ta nebyla vysoká...

Vrby byly košaté,
tak to přece bývá,
v koruně byl domeček
dětství on ukrýval...

Při hře zvané na schovku
schoval mně i tebe,
málo kdo nás odhalil,
když šeptali jsme na sebe...

Schránka, ale mluvila,
praskla, spadla na zem,
majitele vzbudila,
třásly jsme se strachem...