V soukolí (Nikdo nevyhrál)

Dej mi svou ránu z milosti,
o víc nebudu tě prosit.
S láskou nechej mne vykostit,
zas chci zažít tamten pocit.

PR1: Že nic mne nezhasíná,
že v létě není zima,
že sólo mám být napořád.

R: Je to někdy vítr, kdo mi vlasy víská,
barový pianista,
který nám do noci hrál.

Stoprocentně můžeš, si už býti jistá,
pouhý laik zápas píská,
ve kterém trumf se nevytáh´.

Ve dvou se prý to táhne líp,
nevím, těžko je tak soudit.
V soukolí má se dát i žít,
do chvil, než ti kosti zdrtí.

PR3: Kruh se nám uzavírá,
nikdo už nevzpomíná,
na tým snů, který nedohrál.

R:Je to někdy vítr, kdo mi vlasy víská...

PR3: Vrchní už pozhasínal,
v koutě šatnářka klimbá,
a sólo mám být napořád?

R: Je to někdy vítr, kdo mi vlasy víská...