Na dřeň

Necítím zimu, cítím chlad,
tak jako dříve tolikrát.
Zůstalo málo, bude líp,
prostě se stalo, špatný vtip.

R: Až na dřeň jít, je to po čem toužím,
rozdrolím je a nechám být.
Rozpálím žár a oni v něm shoří,
je mi líto, s tím jde žít.

Už v sobě lásku nevidím,
roztála jak pájený cín.
John s Paulem řekli: „Nech to být“
doktor se Švejkem „To chce klid“.

R: Až na dřeň jít, je to po čem toužím...

PR: Tam kde se točí kola, život jde dál,
stačí jen začít znova, tak proč se bát?
Boty mám plné prachu, ze všech svých cest,
stačí jen zuby zatnout. A dlaně v pěst.

Na zdi zůstane po mně stín,
odložený start oddálím.
Roky svou přízeň otočí,
tak proč každého opouštím...?