Trouby z Jericha

Země je placatá
tedy, až na ten Říp,
a kdo to nevidí,
to je ale vykutálený cip.

Prý Ježíš nebyl,
ona to byla Krista,
a že byla ženou,
tak tím jsem si naprosto jistá.

I Bůh je žena,
se říká boha jeho,
fakt je to vona,
žena bohyně úplně všeho.

Víš, válka není,
ani žádná nebyla,
a že by byla,
by nenapadlo ani debila.

Je to spasitel,
miluje i motýle,
za něj bude líp,
jaké on má ušlechtilé cíle.

Jak může být zelená
když je celá modrá,
Palacký, Karel čtvrtý,
ti na nich, nepochopí ta moudra.

Černý na bílým?
No to je nechutný, fuj!
Prý nějaký paragraf.
A to je kdo? To je nějaký chuj?

Až přijde ten čas,
čas lámání chleba,
vystačíme si sami,
těch, kdo nejdou s námi, není třeba!