Až k Bouřňáku...» autorka: Dota Slunská |
Hřejivost léta zvadla.
Zamlženou alejí plují poloprůsvitné pigmenty bílé
bludičky v saku z kaolínu
vzpomínky utonulé ve skleničce škvařeného sádla
odloučené výhledy.
Být bledý a přesto dokázat sálat a plát.
Co naplat.
Přes vrcholy husí kůže poskakuje malá veselá dívka.
Vlasy se jí natřásají a ničeho se nebojí.
Ani sebe.
Někdo se ztrácí a zkouší si proto hledat cestu
někdo se našel a zkouší si proto hrát.
A někdo spatřil nevídané věci
dřív než se mlha stihla protrhat.
Zamlženou alejí plují poloprůsvitné pigmenty bílé
bludičky v saku z kaolínu
vzpomínky utonulé ve skleničce škvařeného sádla
odloučené výhledy.
Být bledý a přesto dokázat sálat a plát.
Co naplat.
Přes vrcholy husí kůže poskakuje malá veselá dívka.
Vlasy se jí natřásají a ničeho se nebojí.
Ani sebe.
Někdo se ztrácí a zkouší si proto hledat cestu
někdo se našel a zkouší si proto hrát.
A někdo spatřil nevídané věci
dřív než se mlha stihla protrhat.
Tipů: 25
» 09.10.25
» komentářů: 10
» čteno: 228(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 10.10.2025 - 12:28
Někdy se to stane,že spatříš nevídané,klidně ,stát se to může,zakopnout o vrcholy husí kůže.Obzvláště v zimě při kašli a rýmě..
» 14.10.2025 - 10:32
podzim má ve výzbroji
barvy všecky
nejen
padesát odstínů šedi
když zosnová puč
i zarytí skeptici vědí
že po tomto nerovném boji
ačkoli pokaždé se ctí
léto je vždycky fuč
barvy všecky
nejen
padesát odstínů šedi
když zosnová puč
i zarytí skeptici vědí
že po tomto nerovném boji
ačkoli pokaždé se ctí
léto je vždycky fuč
» 17.10.2025 - 03:02
to je jako sjet na sáňkách nějaký kopeček, dole se člověk otočí a je mu fajn..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pršelo v knižnici | Následující: Nehmatatelnost