Ve Slavětíně.

Ve Slavětíně.
::::::::::::::::::::::


Dětská radost se vsákla do
stěn statku, i velké smíchy z
táhlých besed podvečerů ,..., i





esence dějů z
mileneckých lůžek ve třech komůrkách, ..., odděleně od

sebe, ..., v křídle vzadu (téměř metrové zdi z vepřovic /izolovaly tu dobře; - v
létě byl tu chládek, …, v zimě (i pouze z malých kamínek) zase hic.







(Voňavé přísliby dějů dalších sálávaly tu, ve
dvoře, vzduchem tak, že nožem daly by se krájet...).
..
..






V bublině to takto
všechno již 72 let pluje
vesmírem, zdánlivě
nezávisle na dějích dalších.