Hloupí rodiče psali dětem do školy omluvenky. (žákovské citáty, pel-mel)

Hloupí rodiče psali dětem do školy omluvenky.


(„Perly“ (z několika kapitol, které jsem zde již publikoval), které jsem si odložil, ...., a na které jsem potom trošku zapomněl...)



((...)).
Rozhodl jsem se, že některé tyto ,,perly" budu (i když je to spojeno s určitým rizikem) publikovat.. .

(..PS:

Setkal jsem se s tím, že mi lidé nevěří mé „neautorství" u některých žákovských a studentských citátů, ke kterým (některým) kreslím ilustrace... . Nedivím se ,já bych sám bych si to asi (v některých případech) také nevěřil, jelikož po domluvě se jedná mnohdy už spíše o kompilace ( - a samozřejmě - hrubky, ..., zjevné místopisné chyby, a chyby v datech a jménech jsou opraveny (bylo-li to ovš+em dohledatelné z veřejných zdrojů :) ) .)

Např.:

"Když šel po ulici, vypadalo to, jako když vichr zvadlý list honí se se šustěním. Modré oko jeho bylo jaksi plno ostychu, jako oko kopnutého psa. Zkažený student. "

(Originál tohoto (asi z r. 2014) zde: https://www.totem.cz/enda1.php?a=355867&c=0&ao= )


Před vynálezem písma měl člověk menší možnost vyjádřit se písemně, než dnes.

Před vynálezem písma měl člověk mnohem menší možnost vyjádřit se trvanlivě k tomu, co ho přesahovalo.



Před vynálezem písma se mnohé říše, a další útvary, stěží daly dlouhodoběji jednoznačně identifikovat, a tak je dnes vůbec neznáme.



((...)).

Jak je běžné, před vynálezem písma si lidé nemohli mnohé věci zapsat, a tak pro nás jsou dnes i mnohé říše nebo státy dávnověku tak zahalené, jakoby vůbec nebyly.(i když chodíme po jejich domácím území)



Státy držely pohromadě většinou pouze tak dlouho, dokud to bylo pro někoho rozumnější, než naopak.



Moravské a české státy mezi Sámovou říší a Velkou Moravou dnes neznáme jmenovitě, protože se o tom asi moc nepsalo.



Po roce 1494 jsme začali naši civilizaci přesouvat do Ameriky.

(( ...)).



Před vynálezem archeologie znamenal pro člověka třeba nález starých kostí (většinou) pouze to, že nalezl nepořádek ve formě starých kostí.







..

..

V r. 1848 lidé na venkově zažili velký náraz svobody -např. si začali sami vládnout v zastupitelstvech apod. , ..., a to se projevovalo třeba tím (jak píše spisovatel Hrubín), že zasedali v zastupitelstvech o blbostech i týden v kuse, a projídali přitom majetek obce.





(( ...)).

Nová občanská práva (( po r. 1948 )) se projevovala např. tak, že šlechta musela místo zisku z povinné roboty svým zaměstnancům platit, a to je často zruinovalo, nebo jinak dehonestovalo.

..

..

Po r. 1848 si mohli lidé v Rakousku začít sami volit zastupitelstvo, ale lidé na venkově v tom neuměli ještě hodně roků moc chodit (čemuž se nedalo moc divit).



V r. 1848 se lidé na venkově dostali do nové dimenze svých životů, protože jim císař zrušil robotu, a od šlechty místo toho začali dostávat výplatu.



Po roce 1848 si lidé na venkově užívali nové pravomoci, ..., a tak třeba někde jejich nová zastupitelstva zasedala i týden za účasti hodně hojnosti jídla a pití.



R. 1848 lidé na venkově dostali víc životy do svých rukou, protože jim nejen skončila povinnost roboty, ale navíc mohli začít hádat v zastupitelstvech,které se sami zvolili .









::::::::::::::::::::::::::::::::::::::



M. Terezie zavedla v Rakousku povinnou školn. docházku, a udělala tím tehdy pro žáky údajně velice prospěšnou věc .



Rakousko se pozvolna začalo stávat zemí, kde většina lidí uměla alespoň trochu číst a psát, i mnohdy i proti své vůli.



Povinná docházka byla příkladem toho, že císařovna rozhodla kladně o životech poddanstva, i když ti sami zprvu často neviděli, protože měli pro děti doma stále nějakou nutnější práci.







Postup vzdělanosti od několika jedinců k většině členů společnosti se projevil i skokově na kvalitě mnoha výrobků běžné lidské spotřeby (i na množství patentů a vynálezů).



Znalosti písma a dalších zajímavostí ze školy široce rozvíjely lidem rozhled po celém tehdejším světě.



Gramotnost prováděla celému obyvatelstvu Rakouska kladnou změnu v jejich mozku.







Gramotnost zvyšovala u lidí užitek z jejich životů, a to hlavně pro ně.



Dopad gramotnosti se projevoval v životech obyvatelstva velice kladně, i proti jejich vůli.



Vyhlášky rakouských úřadů se potom mohly už vyhlašovat levněji hlavně písemně, pomocí vývěsky.



Některé šlechtické vrchnosti se nelíbilo, že jejich obyvatelstvo si může o jejich způsobech nebo výstřelcích života něco doma napsat, ..., ale ti osvícenější tu zábavu chudině přáli.



Na ( ...) každé obci se stal učitel součástí běžného života obce, a navíc vedle kněze i mnohdy jedinou dospělou prokazatelně studovanou osobou obce.



Gramotnost vedla u venkovského obyvatelstva i k tomu, že si začalo více uvědomovat svou vrozenou (lidskou) hodnotu ve světě.



Dlouhodobý zvyk obyvatelstva nadiktovat někomu dopis u odesílatele, a u příjemce si ho zase nechat někým přečíst se zvolna přesouval k dětem přímo v jejich rodině.



Gramotné děti v rodině nabývaly značnou vážnost v očích svých rodičů (ale i cizích lidí, či sousedů, apod.) .



Zákon o povinné docházce měl za následek i to, že se privilegované vrstvy musely pomyslet, co by to pro ně znamenalo, kdyby se společnost místo majetku začala třídit podle toho, co máš v hlavě.



Gramotné děti na venkově se už nebraly jen jako vedlejší produkt života, protože v době, kdy se učily, a nepracovaly, se staly i investicí.



Všeobecně rozšířená gramotnost dávala větší naději i dětem z chudších rodin na větší spravedlnost v životě.



M. Terezie přivedla tímto zákonem (... ) veliké světlo do života svých obyvatel, ale dostalo se jí za to i mnoha nadávek, jak je v takových případech běžné.



Gramotností byla najednou téměř celá generace lidí přivedena do plnohodnotnějšího života, a také k větší rovnoprávnosti bez ohledu na majetek (o to více se naopak začaly ale objevovat rozdíly v tom, co má kdo v hlavě).



Od nabyté gramotnosti v Rakousku-Uhersku měl člověk už jen krůček k požadavkům na další plnohodnotu života, např. možnost kdykoliv vycestovat do zámoří (hlavně do Ameriky bez návratu).



Hloupí rodiče psali dětem do školy omluvenky.

..

..



V Americe v USA se do jisté míry opakovala situace ze starověkého Řecka- světoznámí lidé tam mluvili o celosvětových lidských právech, a jejich otroci za dveřmi jim přitom čistili boty, anebo vyváželi žumpu.



Tvůrci americké ústavy raději moc nemluvili o otrocích v jejich zemi Americe, protože by si tím v některých případech nakáleli na svém dvorku.