Tichá hladina.

Dívám se na řeku a
vzpomínky po ní plují.
Rákosí postavy schovává.
Kdo vlastně jsou ti dva?

Říká se, že řeka čaruje.
Pojď, smoč se ve mně!
Počítám kroužky na vodě.
Jen kroků pár a
opodál zaseto sémě.

Až jednou nadejde můj čas,
chtěla bych rozptýlit u vody.
Tím skončí mé bytí.
Zdá se mi to, jsem ve snu?
Proč se tu všechno tak třpytí?

Pomalu vcházím do spárů čar.
Slyším jak ptáci tu pějí.
Další krok a zas dál.
Vím jak moc si mě miloval.

A na nebi svítí nová hvězda.
Už ji nic nebolí.
Ti dva jakoby nic.
Koupou se v příboji.