Poslední obejmutí» autorka: Marťas9 |
Poslední obejmutí
Poslední obejmutí,
to mi moc chybí,
chybíš mi táto moc,
oči mám rybí.
Takové oči mám
i když se smějí,
oči jsou po tobě
u srdce hřejí.
Chůzí mám houpavou
je taky zděděná,
bojím se výtahu
jsem lehce ztřeštěná...
Vlasy mě netěší
jemné a řídké jsou,
jsem vlastně celá tvá
geny se nezapřou...
Přesto tě miluji,
až za hrob objímám,
lásku tvou podělím
vím, komu rozdat mám...
Poslední obejmutí,
to mi moc chybí,
chybíš mi táto moc,
oči mám rybí.
Takové oči mám
i když se smějí,
oči jsou po tobě
u srdce hřejí.
Chůzí mám houpavou
je taky zděděná,
bojím se výtahu
jsem lehce ztřeštěná...
Vlasy mě netěší
jemné a řídké jsou,
jsem vlastně celá tvá
geny se nezapřou...
Přesto tě miluji,
až za hrob objímám,
lásku tvou podělím
vím, komu rozdat mám...
Tipů: 13
» 17.08.25
» komentářů: 4
» čteno: 66(8)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Píseň o větru v polích | Následující: Ráno v mlze



