U nádraží

Poslouchám a hádám,
který vlak jede
v nevšední hodinu
a lezu myšlenkou
do trhlin jízdního řádu.

Vzpomínám na koně
a První republiku.

Slova jsou světem
i vzestupem
průmyslové revoluce.

Dívám se
a vlak je v dálce.

Kam jede?
Jen se práší.
Inu, Praha volá
a cestující kráčí.