Spojení kdysi

Spojení kdysi

Nebylo to jednoduché,
přesto se žilo se ve větším klidu.

Telefony u nás na vesnici měli akorát pošťáci nebo pracující na poště.

Neexistovaly ani telefonní budky.

Jediný rychlý kontakt byl telegram.

Dopisní papíry a pohledy byly jediným mobilním telefonem tehdejší doby...

Někdy se dlouho čekalo na odpověď...

Vyhlížela se pošťačka, jestli něco hodí do schránky.
Smutek nastal, když u branky nepřibrzdila...

I přesto jsem tuto komunikaci milovala...

Když jsem netrpělivě rozbalovala právě čerstvě předaný voňavý dopis, ani jsem nedýchala...

To napětí co v něm bude, bylo nepopsatelné...

Abych mohla přijmout hovor od svého milého z vojny musela jsem ve vesnici navštívit sousedku, která pracovala na poště.

Netrpělivě jsem čekala u telefonu, až zazvoní...

V kasárnách bývala dlouhá řada stejných zamilovaných vojáčků, kteří měli touhu slyšet hlas své milé, nebo mámy...

Zvuk vytáčejícího čísla jsem skrytě milovala...