Vlákna ticha
jsou jemná, ale drží pevně — stejně jako to, co si neseme uvnitř.
» autor: Trijan » Básně / Balady, romance |
Stíny plíží se po zdech,
kroky tlumené, bez varování.
Noc šeptá slova nevyslovená,
pavučina tajemství plete dál.
Na kraji lesa, kde měsíc bdí,
čeká příběh bez konce, tichý.
Duchové předků v nitích života,
spojeni věky, strážci času.
Ráno chladí rosou listy,
tmavá vlákna blednou v jasu.
Pavučina zmizí, ale stín zůstává —
věčný příběh v tichu skrytý.
kroky tlumené, bez varování.
Noc šeptá slova nevyslovená,
pavučina tajemství plete dál.
Na kraji lesa, kde měsíc bdí,
čeká příběh bez konce, tichý.
Duchové předků v nitích života,
spojeni věky, strážci času.
Ráno chladí rosou listy,
tmavá vlákna blednou v jasu.
Pavučina zmizí, ale stín zůstává —
věčný příběh v tichu skrytý.
Tipů: 7
» 12.07.25
» komentářů: 0
» čteno: 74(7)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jak zní