21. Civilizace 1975» autor: poet |
pod špinavými okny továren
a sluncem skomírajícím za kouřem sazí
zastavěnými lučinami
hořícím lesem odpadků bez zvířat
chemické řeky splašků protékají
městy ze železa kamene a masa
s ulicemi kde uprostřed auta vibracemi hluků opojnou rychlostí
jedovatými plyny otupují řidiče
otroky volantů
po stranách zas vedle lačných skel výkladů
ženy nákupů dávají mužům pohledy
slévající se v jednu ženu
se kterou chceme žít
potit se v čtyřech stěnách
nebo jít bloudit tundrou?
už nežijeme s přírodou
přemnožily jsem se
ale jsou místa tichá samoty
myslí se na války
jsou prostředky dosažení cílů
a lidského dobra
vše před sebou hrajeme
a teprve v nitru myšlenek žijeme
nikdy nebudeme šťastni
lidé budou trpět dál
a sluncem skomírajícím za kouřem sazí
zastavěnými lučinami
hořícím lesem odpadků bez zvířat
chemické řeky splašků protékají
městy ze železa kamene a masa
s ulicemi kde uprostřed auta vibracemi hluků opojnou rychlostí
jedovatými plyny otupují řidiče
otroky volantů
po stranách zas vedle lačných skel výkladů
ženy nákupů dávají mužům pohledy
slévající se v jednu ženu
se kterou chceme žít
potit se v čtyřech stěnách
nebo jít bloudit tundrou?
už nežijeme s přírodou
přemnožily jsem se
ale jsou místa tichá samoty
myslí se na války
jsou prostředky dosažení cílů
a lidského dobra
vše před sebou hrajeme
a teprve v nitru myšlenek žijeme
nikdy nebudeme šťastni
lidé budou trpět dál
Tipů: 7
» 11.07.25
» komentářů: 2
» čteno: 125(6)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: 20. DĚTSTVÍ 1975 píseň | Následující: 22. Literatura 1975



