Veverkovina

Seděla Veverka na buku,
dělala na kluky ku ku ku.

Seděla Veverka na kaštanu,
říkala si: spadnu-li, už nevstanu.

Seděla Veverka na lípě,
toužila nepokrytě po pípě.

Seděla Veverka na ořechu,
myslela zase na neplechu.

Seděla Veverka na višni,
kožíškem svým se všem pyšní.

Seděla Veverka na dubu,
dnes do hospody nepudu.

Seděla Veverka na gingo bilobě,
s opici vidím veverky obě.

Seděla Veverka na bříze,
čtenáři, půjčíš mi peníze?

Seděla Veverka na borovici,
já zatím dopil slivovici.

Seděla Veverka na modřínu,
ani nevíte co je to za dřinu…

Seděla Veverka na olši,
… vytahat z kožichu všechny vši.

Seděla Veverka na sekvoji,
přemýšlela o politickém vývoji.

Seděla Veverka na ambroni,
naproti ní seděli ufóni.

Seděla Veverka na jílmu,
sledujíc slečnu jak ukazuje jí mu.

Seděla Veverka na jasanu,
cvičila na větvi gilhari ásanu.

Seděla Veverka na javoru,
smála se mému blbému fóru.

Seděla Veverka na topole,
říkám si – cos to tu vybásnil, ty vole?