Ostrovní zprávy

Mraky lidí v ulicích,
nikdo nemá stejný směr.
Protiproud je sílící,
stále vpřed a ber kde ber.

Jak ostrůvek v moři těch,
kteří někam spěchají.
Za někým, s ním, taky bez,
připadám si vpovzdálí.

R: Své ostrovní zprávy vysílám,
pomalu už půlnoc se blíží.
V oku hurikánu, přesto sám,
echo kroků je stále tišší.
"Moudřejší ustoupí" slýchávám,
"to není můj případ" se mýlím.

Z dávných dob éterem zní,
že je život samý spěch.
Sólo žít má být dnes in,
já si o tom myslím své.

R: Své ostrovní zprávy vysílám...

Zřejmě spoje studené,
tohle všechno působí.
Rozehřát je ne a ne,
to se dřív led rozhoří.

R: Své ostrovní zprávy vysílám...

Tak na kolena poklekám,
mořský dav mě obtéká.
Pohled upřený vzhůru mám,
Jsou chvíle kdy snad v každém z nás,
nevěřící zavěří.
I nevěřící zavěří.