Hrob?

» autor: Lazar

Až tam, kde tóny stínů mlčí u času,
umírám v nekonečnu objetí
v očích snů závrati,
jež život ukrátí,
až tam, kde soucit pozná svou krásu

Jen srdce z trnů míří ke hvězdám
šepotem ticha sekund u prázdna,
které já možná v lásce nehledám,
až tam, kde noční něha překrásná
hovoří Stínem k věčným obavám
u hrobu mého, v němž jsem stále sám
Tipů: 12
» 01.06.25
» komentářů: 2
» čteno: 96(8)
» posláno: 0


» 02.06.2025 - 11:57
Hluboké.
» 02.06.2025 - 12:13
Besinka: Děkuji.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pokora jarního nebe | Následující: Souhvězdí naší pokory

© 2011 - 2025 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku