Bůh

Má duše ztracená,
bludná a zmatená,
nenachází klidu,
dostává furt bídu...

Tys zmizel... ty taky...
nevěřím v zázraky...
Lidi odcházejí
teď mnohem častěji...

Však vím, svět není fér...
vše je Bohův záměr.
Já nejsem věřící,
jsem ta zbývající.

Vzals jí život, proč však?
Vše děláš naopak!
Měls jí tehdy pomoct,
trochu se snad přemoct...

Nechals žíti vraha,
kde je tvoje snaha
být ten spravedlivý,
čestný, milostivý...

Nevěřím v tebe, zlo
jménem Bůh, tvé žezlo
lámu já v půl, zemři!
Podlá kryso v moři!

V moři slz a krve
poznáš Smrt teprve,
proradná jsi zmije,
jež krev mi tak pije!

Zhyň! Vzals mi všechny mé
tak moc milované...
Vyzývám tě na boj
na nějž sejmu závoj...

a který bude tvým koncem... nebo mým...