Sama u řeky

» autor: Lazar

U břehu řeky v tichém snění
zasažena lhostejností – za hranicí času?

Tak jako všechny jiné ženy,
jež hledaly jen čistou krásu
v nekonečnu oblohy, než muž je opustí?

Ve větru tvoje vlasy plynou
a krása tváře pláče stín,
on myslí už na zcela jinou,
když v domě chladu spí jen syn –
a za řekou – oxytocin
rozehřál vášeň z temna vin

Je tato řeka studnou smrti – Osudu záhadou?
Tipů: 10
» 20.05.25
» komentářů: 3
» čteno: 123(10)
» posláno: 0


» 20.05.2025 - 14:27
A za rohem přihopsal zajíček
a brašna pohádek.

Ráj v duši měla pampelišek.

Báseň prší ze zvířátkové říše.
» 21.05.2025 - 08:02
Syn zase není tak málo
to nejlepší doma zůstalo
» 10.07.2025 - 12:33
až klasické prvky se zde objevují,

i neotřelé rýmování

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Nevděčník | Následující: Nekonečná žízeň

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku