..neptá se, neprosí..

*

Je všude dokola – je se všemi tu s námi

Některé netěší a mnohé neomámí

Není tu uctěna – nestaví se jí chrámy

.

a přece přichází jak tiché požehnání…

.

Když list se oddělí od větve v naplnění

když ruka poklesne – bez strachu klidu snění

a duše pochopí – co za clonou se mění

.

že pohyb zůstává... Přijme vše ve své dlani…

.

Neptá se, neprosí – zná jenom rovnost bytí

krále i žebráka se stejnou silou chytí

Není tmou bezednou – jen koncem denních nití

.

zavře nám pohledy – vyslechne zbylé přání...

.

Je přesná naprosto. A všechny v úctě vede

Nechodí oklikou – s pravdou a vždycky středem

Sídlí v ní důstojnost, vrátí nás k světlu vhledem

.

Skrz její objetí - Zdroji jsme rozpoznaní…



* *