STRMÉ JISTOTY

STRMÉ JISTOTY

Jako pohled k městům,
jako pohled k samotě,
jako víra prázdným gestům,
jako zákaz ochotě,
jako řev a voda suchá,
jako člověk prostý ducha,
jsou jistoty strmé...kdo ví,
dá-li, nemít tucha,
když se báli zlaté květy bez tvé chvály.¨

Sňatky lidem pro vždy dané, milování bez hranic,
o kterých sny se jenom zdály, a ty...a ty teda raděj nic.

JAKO SPOLU - najít vodu, jako mít to srdce pro kluka,
být i holka, lesní školka a ne jaga ohnutá.