Jaro

Jaro je období pohříchu krátké,
že léta přibývá nějak moc.
S prvními paprsky sílí a vládne,
k budoucnu spouští padací most.

Jaro je vzkříšení po půstu kalném,
kdy cesty nevedou, neznají směr.
Po chmurném zakletí nezimním spánkem,
vylézaj´ hadi a štíři z děr.

Na nebi bílí se beránci rojí,
nejsou už v roli oběti.
Zatuchlé pořádky po právu boří,
silou až přímo člověčí.