Svět

» autor: neptolius
Anděl držíc mě za ruku
Procházím zářením na hlavě paruku

Bílé stěny kolem mojí duše
Doktoři a jejich ortel řečen suše

Svět postavený z tenké příčky
Ticho lesa a jeho krásné říčky

Života si vážím o to více
V boji zapálen jako věčná svíce

V duši silný jako lev
Očima jiných podivný to jev

Ráno nad obzorem slunko vykoukne
Dá-li bůh můj plamen ještě zubatá nesfoukne.
Tipů: 9
» 09.04.25
» komentářů: 1
» čteno: 168(9)
» posláno: 0


» 10.04.2025 - 00:02
jestli je to o tobě, bojuj!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Oči bez svědomí | Následující: Vřídlo

© 2011 - 2025 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku