V SLUNCI HOR

Dotek poezie, sluneční plášť tkaný z nití,
mrazivo a přeci hřeje- nemusí jen věřit proč, nač to pnutí.
Díky květy, mince zlaté,odvaha vás světí.
Hodnoty jsou krásné, zralé...bloud utrhnout je nutí,
nezná těch románů- díky zač.
Zlaté květy pijí a jistě vědí proč a nač.
Stojím v slunci - zlatý déšť,
třpytky z hory oparu, stojím,
to nadechnutí vděčné,
jehož nikdy pomálu.