Růže

Chtělo ulehnout tělo na tělo,
tělu pod tělem se moc nechtělo,
šmátrá tělo tělu pod negližé,
však tělo to tělo zuby hryže,
a tak jako dřív se nic nedělo.

Od sebe leží tělo a tělo,
a tělo muže krabatí čelo,
co vjelo to jen do těla ženy,
že touhy těla jsou zavrženy,
a proč jako dřív se nic nedělo?

Odděleno je od těla tělo,
a bylo by to tělo jak dělo,
kdyby muže tělo vědělo, že
měla už tělo jiného muže,
potajmu, aby se nevědělo.

Přemýšlí muž v těle muže,
že když nemůže, tak jinde může,
tož tělo Růži v práci svádělo,
a doma dělo – nic se nedělo,
však se vzpomínkou jak píchá růže.