Duše
...
» autor: G.P. » Básně / Přátelství |
Je tolik bílých slov na modrých stránkách,
zklamaných snů a zmařených nadějí,
ale i nové naděje v budoucích láskách,
ve větách každého tady se zachvějí.
Jsou nová přátelství na tomto místě,
hřejivá slova, objetí na dálku,
i staré křivdy jsou, a to vím jistě,
někteří hlásají falešnou morálku.
Je plno příběhů přečtených bez dechu,
je tu i pláč i smích, volání o pomoc,
i blázni, kteří jen touží po úspěchu,
tak velikou mají ty stránky moc.
Čtu tady výkřiky, marné, byť upřímné
i díla mistrů slov a velkých myšlenek.
Bývám tu rád, je mi tu příjemně
a můžu svou duši ukázat navenek…
zklamaných snů a zmařených nadějí,
ale i nové naděje v budoucích láskách,
ve větách každého tady se zachvějí.
Jsou nová přátelství na tomto místě,
hřejivá slova, objetí na dálku,
i staré křivdy jsou, a to vím jistě,
někteří hlásají falešnou morálku.
Je plno příběhů přečtených bez dechu,
je tu i pláč i smích, volání o pomoc,
i blázni, kteří jen touží po úspěchu,
tak velikou mají ty stránky moc.
Čtu tady výkřiky, marné, byť upřímné
i díla mistrů slov a velkých myšlenek.
Bývám tu rád, je mi tu příjemně
a můžu svou duši ukázat navenek…
Tipů: 24
» 20.03.25
» komentářů: 7
» čteno: 159(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 20.03.2025 - 13:16
2 

V záblesku očí, duše odhalená,
mění cos v poezii, nic v báseň,
nesmělostí, něhou, žádoucí se stává,
z přítmí studu čistá když vystupuje,
zjeví se krása, jež skryta je nespatřena.
Jako ve světle lamp žena neoděná,
pod závojem z noci, pod tahy pera,
vystoupí báseň, snad oslněna, ne němá,
odhalí sny, i nitro, odhalí sama sebe,
v konvencí hávu když není zahalená.
Jako když tkanicí trhne, patentka cvakla,
a již klesá, za čím se skrývá nahota citu,
a to co kroutí se vilně jako kráska svůdná,
je jen otazníkem tančícím za touto básní,
je báseň striptýz, když duše je obnažená?
mění cos v poezii, nic v báseň,
nesmělostí, něhou, žádoucí se stává,
z přítmí studu čistá když vystupuje,
zjeví se krása, jež skryta je nespatřena.
Jako ve světle lamp žena neoděná,
pod závojem z noci, pod tahy pera,
vystoupí báseň, snad oslněna, ne němá,
odhalí sny, i nitro, odhalí sama sebe,
v konvencí hávu když není zahalená.
Jako když tkanicí trhne, patentka cvakla,
a již klesá, za čím se skrývá nahota citu,
a to co kroutí se vilně jako kráska svůdná,
je jen otazníkem tančícím za touto básní,
je báseň striptýz, když duše je obnažená?
» 20.03.2025 - 13:32
1 

M.A.Rek: Báseň je otevření,
duševní nahota však striptýzem není,
je příliš intimní na to, by dráždila
jen dalším duším nahlédnout svolila.
A věří, věří v pochopení
ne, báseň striptýzem není…
duševní nahota však striptýzem není,
je příliš intimní na to, by dráždila
jen dalším duším nahlédnout svolila.
A věří, věří v pochopení
ne, báseň striptýzem není…
» 07.04.2025 - 19:13

lásky básníků
jsou jiné než chasníků
básní se city neúspěšně poperou
chasníci se s nimi neserou
jsou jiné než chasníků
básní se city neúspěšně poperou
chasníci se s nimi neserou
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Konečně jí pověsím | Následující: Ve víně je pravda


