Starý psací stroj

To tenkrát
nebyl počítač
a o tom
teď mladí
nemají zdání.

Koláž všech prstů
se hnízdila vzduchem.
Myšlenky byly nesmazatelně
propouštěny papírem.

Dneska je to retro.
Jako oblečení,
co móda požehná.
Klap a písmeno,
emoci rozproudí
i vzdech přivolá.

Doba každá je návyková.
La a la.
Hmatatelný dotek zůstává.
Oko slzu dá
v rozpětí křídel.
Ta a ta se toho
nedožila.

Ale mé srdce má.
V písni hraje.