VÍTĚZSTVÍ

ze sbírky Šembera
Jít cestou vzhůru je někdy snažší než se vrátit zpět,
však není snadné na skále pohřbít smůlu,
či v údolí mít na rozhled.
Vyhrává jen touha být, síla někdy nestačí,
stejně jako víra těch, co nechtějí být přátelští.
Když bolí vše co smysl má a cíl už nikde nevidíš,
tu se duše odhodlá a překonává zemskou tíž.
Když mraky v slunci setmí se a bouří nejen v dáli,
když kapek padá tisíce, do kytek, co se smály,
je blízko...vítěz, v duši lásky král, ten pocit,
co bys nikdy neprodal.
A grošák cválá podél skály, ozvěna mu češe hřívu,
já si myslím, že Pán Bůh dá-li, a vše patří k svému.
Modré nebe - zlaté slunce,
opar lesů - chladná stinná tůň.
Láska v sebe - víra v tebe,
a dětí zdraví nikdy půl.
Tipů: 10
» 06.03.25
» komentářů: 1
» čteno: 173(8)
» posláno: 0


» 06.03.2025 - 14:46
Metaforické a okrasné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: NA VZDORY | Následující: PÁŘÍ SE

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku