Tázavá

Na starém papíru
jsem hrála
kout snů.

Kdo jsem?


Venku slunce
a na stole stará
vystřihovánka s panenkou.


Musel jí někdo nakreslit.

Kdo si s ní bude hrát?

Už jsem holkou velkou.

Děti, vezměte si jí.
Už je jen vzpomínkou,
ale něžnou
i vlasy řídnou
krásou sněžnou.

Hrajte si, holky.
Brzy každá z vás bude slečnou.
A pohádko, buď s námi
krásnou studnou.