PADLÝM

Pro slzy tvých očí umřít tu se stromy času.
Pohladit věčnost, dotknout se vlasů.
Smrt je kůrkou chleba a znovu s kváskem rodí se.
Však život stojí, než Pán Bůh nají se.
Smrti konce není,
přesto vše chléb v chléb boží se s ránem mění,
a padlým postavil kůr.
Písně ptačí, kdo má radši nežli plný stůl.
A tak slza vzplála s jiskrou ohně pro věčnost.
Žít, pro život. Smrt to není skutečnost.