Krása

Krása

Tolik krásy kolem nás,
je třeba otevřít oči.
Ze zeleného světa
se srdce moje točí.

Stromy a keře
mohutní věkem,
pro naše oči
se stávají lékem.

Skalničky barví,
kůru či kamínky,
plazí se do míst
hledají štěrbinky.

Čmeláky, včeličky
květiny vítají,
neztrácí chviličky
pyl od nich sbírají.

Sem tam se prolítne
motýlek Babočka,
sedne na květinu
hned krása pro očka.

Z keříku vykoukne
ještěrka zvědavá,
hledá své miminka
plachá a toulavá.

V srdíčku vypukne
plamínek hřejivý,
co hřeje a hladí
od jara do zimy.