Děláš málo

I když se nezastavíš od ráno do noci
Stále je něco s čím by jsi mi mohla pomoci
Neustále samé povinnosti, starosti
Jo je to fajn, zaměstnáš hlavu
Ale nechceš místo toho řešit radši pitomosti?
Ne, ty přeci musíš vyjít z davu

Stejně pak skončíš u syndromu vyhoření
Tak si jednou odpočiň to nic není
Slýcháváš a i tak neustále s minimem energie zase vstáváš, jo je to fajn, jsi bojovník
Stejně ale skončíš jako pracovník v nějaký zasraný fabrice
A odpoledne budeš hledat krabice aby jsi mohla poslat dál něco co už nepotřebuješ aby jsi měla alespoň na nájem

Teda až jsem sem dojít nechtěla, to by byla veliká náhoda- i když pravděpodobnost že to tak skončí u tohoto národa je opravdu veliká

A zase jsem mimo téma
Jsem silná emancipovaná žena
Ale stále křehká, drobná, s city
Tak už zase zpátky do reality

Nechci si tu hrát na poetika- to nejsem
Jen tak nějak vypisují svoje myšlenky, co jsem místo abych šla spát a ráno zase vstala a ani si pomalu neuvědomovala co je dneska za den. I když myslíš že tvůj život jde konečně správným směrem bum a zase tě něco shodí na zem. Protože takový je osud.